Lyžařský výcvik 3. tříd

Od 2. do 7. ledna 2015 se uskutečnil dlouho očekávaný lyžařský výcvik 3. tříd. V pondělí ráno jsme se naskládali do autobusu. Po rozloučení s maminkami, tatínky, babičkami a dědečky jsme se po blátivé zimě minulého roku vydali za zasněženým dobrodružstvím na známou chatu Olšanku ve Velkém Vrbnu u Starého Města.

Cestou tam v autobuse zvracela jen dvě děvčata a jeden chlapec byl značně unaven s bledostí ve tváři a počátečními bolestmi hlavy. Paní učitelka Dana Schnaubeltová, velitelka lyžařského výcviku, nic nepodcenila a zmíněným děvčatům podávala pomocné ruce, ehm, tedy spíše igelitové sáčky. Pan učitel Procházka to pozoroval raději zpovzdálí a uklidňoval zbytek žáků a situaci jistil, aby nepropukla v řetězovou reakci. Tyhle prvotní překážky jsme ale bravurně překonali a kolem desáté hodiny dopoledne jsme konečně dorazili s 29 žáky do cíle. Náš dlouholetý kolega Jiří Tinka na nás čekal už přímo na místě. Nastalo neoblíbené vybalování věcí z autobusu a stěhování do chaty. Nutno poznamenat, že rodiče přípravu na lyžařský výcvik nepodcenili, dětem nabalili zavazadla větší a minimálně dvakrát těžší, než ony samy.

Po uvítacím obědě jsme vyrazili na svah. Všichni nedočkaví a plni energie, jen já jsem se ocitla v nemilé situaci. Na svahu foukalo, děti štěstím celé rozjařené a mě v tu nejméně vhodnou chvíli opustil hlas díky mému mírnému nachlazení. Tak jsem na děti při vysvětlování prvních kroků a základů lyžařských technik spíš štěkala. Chudáčci. Prověřili jsme si naše žáčky a jejich lyžařské schopnosti a provizorně jsme je rozdělili do skupin. První družstvo, oblečené do žlutých dresů, s originálním jménem Citróni, si vzal pod křídla Jirka. Borůvky, druhé družstvo, si vysloužila paní učitelka Schnaubeltová a já (s mými Oranžádami) s panem učitelem Procházkou (Zelenáči) jsme měli děti, které na lyžích stály párkrát v životě, nebo vůbec ne. Myslím, že jsme to měli o to náročnější, zejména pan učitel, ale o to víc nás potěšily jejich ohromné a oslňující pokroky! Všechny děti se naučily lyžovat, ba co víc, přímo famózně zajely slalomový závod, který se konal v pátek. Žáci jej statečně absolvovali v tom nejhorším počasí, jaké nás za celý pobyt potkalo. Silný vítr ale vlál do zad a možná i díky tomu měli někteří lepší časy. I přesto všechno jsme si závod užili a odměnou pak byly zasloužené diplomy a sladká potěšení.

Pro děti jsme měli připraveno plno her, u kterých se mohly vydovádět jak kreativně, ať je to výroba čelenek, jmenovek na helmy, obálek na síť pro případné vzkazíky, tak fyzicky. Za zmínku stojí nepochybně tajuplná noční hra – hledání jazykolamů. Žáci se vydováděli na čerstvém vzduchu a spali jako andílci, což nás učitele obzvláště potěšilo.

Pár slov na závěr… Byl to sice můj první lyžařský výcvik, ale se souhlasem ostatních kolegů v týmu mohu říci, že se nám vydařil. Nikdo nebyl zraněn a žáci mají, doufáme, nezapomenutelné zážitky. Ať už jsou to zlomená dívčí srdce a zakoukání se do Jirkových očí, nově nabyté školní lásky a také triky našeho mága p. uč. Procházky. Takže příští rok zase a třeťáčkům přejeme ještě hodně prolyžovaných dnů v této sezóně!

Mgr. Jitka Pořízková



Celá fotogalerie zde

<< zpět